 |
„No, já jsem měl, když mně byly tři nebo čtyři roky, tak já jsem měl babičku, která se jmenovala Kristýna a ona bydlela u nás na našem rodinným domku a měla podkrovní místnost, kde prostě bydlela. A já jsem tam chodil vždycky, protože to bylo po schodech, tak já jsem chodil po čtyřech nahoru za babičkou. A babička si mě vždycky vzala na klín a povídala mi pohádky. A já jsem tam chodil hrozně rád. A jednou, když jsem tam přišel, tak ona povídala, hele, Zdendo, dneska ti nebudu vyprávět pohádky a budeme se dívat na mraky, jsou krásný mraky. Tak jsme si sedli k oknu a to bylo takhle ve středu odpoledne a dívali jsme se na mraky a ona mně teď vykládá, támhle to je víla, vidíš, jak má ty dlouhý, krásný šaty a potom se ta víla proměnila a proměnila se v kašpárka. Babička zase to všechno jako dodělávala to, co tam na těch mrakách nebyl, takže to bylo moje mládí, ale já ji nesmírně děkuju, protože ona ani o tom neví a ani já jsem o tom nevěděl, že mi vlastně otevřela okno do světa pohádek a do světa fantazie.“ |
| Zdeněk Miler Tužka Velikost 42×30 cm |
